D-dimer jako prognostický indikátor pro různé nemoci:

Vzhledem k úzkému vztahu mezi koagulačním systémem a zánětem, poškozením endotelu a dalšími netrombotickými onemocněními, jako je infekce, operace nebo trauma, srdeční selhání a maligní nádory, je často pozorováno zvýšení D-dimeru.Výzkumem bylo zjištěno, že nejčastější nepříznivou prognózou těchto onemocnění je stále trombóza, DIC atd. Většina těchto komplikací jsou právě nejčastější související onemocnění nebo stavy, které způsobují elevaci D-Dimerů.Takže D-Dimer může být použit jako široký a citlivý hodnotící indikátor nemocí.

1. U pacientů s rakovinou bylo v mnoha studiích zjištěno, že 1-3letá míra přežití pacientů s maligním nádorem se zvýšeným D-dimerem je významně nižší než u pacientů s normálním D-dimerem.D-Dimer může být použit jako indikátor pro hodnocení prognózy pacientů s maligním nádorem.

2. U pacientů s VTE četné studie potvrdily, že pacienti s pozitivním D-dimerem během antikoagulace mají 2-3krát vyšší riziko následné trombotické recidivy ve srovnání s pacienty s negativními výsledky.Další metaanalýza 1818 účastníků v 7 studiích ukázala, že abnormální D-Dimer je jedním z hlavních prediktorů trombotické recidivy u pacientů s VTE a D-Dimer byl zahrnut do více modelů predikce rizika recidivy VTE.

3. U pacientů podstupujících mechanickou náhradu chlopně (MHVR) ukázala dlouhodobá následná studie 618 účastníků, že u pacientů s abnormálními hladinami D-dimeru během období warfarinu po MHVR bylo riziko nežádoucích účinků asi 5krát vyšší než u pacientů s normálními hladinami.Multivariační korelační analýza potvrdila, že hladiny D-dimerů byly nezávislými prediktory trombózy nebo kardiovaskulárních příhod během antikoagulace.

4. U pacientů s fibrilací síní (AF) může D-Dimer předpovídat trombotické a kardiovaskulární příhody během perorální antikoagulace.Prospektivní studie 269 pacientů s fibrilací síní sledovaných po dobu asi 2 let ukázala, že během perorální antikoagulace přibližně 23 % pacientů, kteří splnili normu INR, vykazovalo abnormální hladiny D-dimerů, zatímco pacienti s abnormálními hladinami D-dimerů měli 15,8 resp. 7,64krát vyšší riziko trombotických a souběžných kardiovaskulárních příhod ve srovnání s pacienty s normálními hladinami D-dimerů, resp.
U těchto specifických onemocnění nebo pacientů zvýšený nebo trvale pozitivní D-dimer často ukazuje na špatnou prognózu nebo zhoršení stavu.